07.05.2021 | Korporátní právo

Nový zákon o evidenci skutečných majitelů

Dne 01.06.2021 nabývá účinnosti nový zákon č. 37/2021 Sb. (dále jen „ZESM“), který výrazným způsobem zasahuje do stávající koncepce a fungování evidence skutečných majitelů. Je výsledkem transpozice tzv. 5. AML směrnice, v jejímž důsledku dojde k upřesnění vymezení pojmu „skutečný majitel“, sjednocení doposud roztříštěné právní úpravy, zavedení sankcí či snížení administrativní zátěže evidovaných subjektů.

Úvodem trochu definic

I podle nové právní úpravy zůstane základním definičním prvkem „magická“ číslice 25. Za skutečného majitele se totiž bude považovat fyzická osoba, která je tzv. koncovým příjemcem nebo tzv. osobou s koncovým vlivem (příp. oběma současně).

Koncovým příjemcem se dle ZESM rozumí každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává. Zjednodušeně řečeno – jde o osobu, která má z činnosti evidující osoby (přímo nebo nepřímo) významné (více než 25 %) příjmy.

Osobou s koncovým vlivem je pak osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání. I v tomto případě se uplatní (vyvratitelná) domněnka, že osobou s koncovým vlivem v obchodní korporaci je člen statutárního orgánu či osoba s přímým nebo nepřímým podílem na hlasovacích právech větším 25 %. Osobou s koncovým vlivem je tak zjednodušeně osoba, která evidující osobu (přímo nebo nepřímo) řídí, bez toho, aby přijímala pokyny od další osoby.

Nelze-li skutečného majitele určit pomocí výše uvedených definic, aplikují se formální sběrná pravidla stanovující tzv. náhradního skutečného majitele (např. osoba ve vrcholovém vedení korporace).

Zápis a automatický průpis skutečného majitele

Nově můžou skutečného majitele do evidence zapsat i notáři, když půjde o rychlejší a levnější způsob zápisu (oproti klasickému zápisu prostřednictvím soudů). Pro samotný zápis pak postačí pouhé prosté kopie dokumentů (i v prostém překladu), bez nutnosti dokládat údaje, které jsou zřejmé z veřejných systémů správy.

Někteří skuteční majitelé pak budou do evidence zapsaní automaticky, na základě tzv. automatického průpisu. Půjde zejména o situace, kdy je skutečný majitel zjevný z veřejného rejstříku (např. pokud akciová společnost má pouze jediného akcionáře či pokud společník vlastní více než 25 % podíl na společnosti s ručením omezením). Tento automatický průpis se však neuplatní u tzv. osobních společností.

Co hrozí evidující osobě, pokud svého skutečného majitele do evidence nezapíše?

Na rozdíl od stávající právní úpravy zákona č. 304/2013 Sb. zavádí nový ZESM poměrně zásadní sankce za nesplnění povinnosti zapsat svého skutečného majitele do evidence. Z hlediska jejich charakteru je můžeme rozdělit do dvou kategorií:

1. soukromoprávní sankce, které můžou mít vliv na (vnitřní) provoz evidující osoby, a to:
   • nemožnost vymáhat práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci;
   • nemožnost vyplácet podíly na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku nezapsanému skutečnému majiteli, a dále také žádnému právnímu uspořádání, jehož je rovněž skutečným majitelem, nebo těm, které nemají v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele – v opačném případě půjde o porušení péče řádného hospodáře a vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení;
   • pozastavení výkonu hlasovacích práv členů nejvyššího orgánu evidující osoby – jinak hrozí zneplatnění tohoto rozhodnutí nejvyššího orgánu;
2. veřejnoprávní sankce (ve formě pokut), a to až do výše 500.000,- Kč:
• za přestupek dle ZESM se považuje marné uplynutí lhůty k odstranění nesrovnalostí uvedených ve výzvě správního orgánu (tj. nezapsání příslušných údajů o skutečném majiteli ve stanovené lhůtě);
• evidující osoba nezajistí zápis nových údajů o skutečném majiteli do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byly (v rámci řízení o nesrovnalosti) soudem nesprávné údaje bez náhrady vymazány;
• porušení povinnosti součinnosti skutečného majitele (resp. dalších osob, kterých se zápis požadovaných údajů do evidence týká) vůči evidující osobě; předpokladem je pravomocné rozhodnutí soudu o existenci nesrovnalosti, jenž je důsledkem právě porušení povinnosti součinnosti.

Shrnutí na závěr

Dle přechodných ustanovení ZESM by většina dosud evidovaných údajů měla být novou evidencí převzata. Vzhledem k tomu však, že ZESM přináší novou definici skutečného majitele (která může, ale i nemusí, odpovídat definici stávající právní úpravy), kdy nová evidence bude z části veřejně přístupná (a to zdarma prostřednictvím internetu), je více než vhodné, aby evidující osoba, po nabytí účinnosti ZESM, zkontrolovala příslušné údaje o svém skutečném majiteli v evidenci (a tyto příp. ve stanovené lhůtě adekvátně zrevidovala). I nadále totiž platí, že za správnost a úplnost údajů odpovídá daná evidující osoba. Nezapsala-li evidující osoba svého skutečného majitele ani podle stávající právní úpravy, nelze než doporučit učinit tak co možná nejdříve (nedojde-li k tzv. automatickému průpisu údajů – viz výše).